Co kdyby jste si mohli zvolit cokoli?

Kdyby jste měli možnost zvolit si cokoli, co by to bylo?

Pokud v tom vidíte něco, co pro vás není lehké, pravděpodobně si vytváříte problémy, namísto příležitosti tvořit více. I tak na tom vlastně nezáleží. Ať už věříte, že skutečně fungují různé alternativní přístupy a to i dokonce ve společnosti vědy nebo dáváte naopak přednost jen vědeckým studium. Tak či tak se určitě obě strany shodnou, že kdyby jsme se opravdu dokázaly zaměřit na to, co nás naplňuje, ať už pod tím vidí kdokoli cokoli, bude se nám žít lehčeji a radostněji. To je přeci logické. Nemám nic proti logice, jen by bylo fajn, kdyby se jí ti co jí potřebuji, opravdu řídili. Skutečně mě baví pozorovat, jak jsou lidé, kteří mají jiné názory, nespadaji do žádné škatulky, žijíci jinak než většina, pokládání za mimoně, kteří nemají absolutně ponětí, jak se má žít. Nebo dokonce jsou pokládání za blazny, kteří by ještě před pár lety skončili někde v psychiatrické léčebně a dostávali elekrošoky. Proti tomu právě Ti, kdo věří jen v to co vidí, musí si to ještě ověřit a musí na to mít minimálně 1-100 000 důkazů, jsou Ti normální, kteří přesně vědí, jak se co má, co je správné a co ne a když se nedej bože rozhodnete dělat to jinak, budete totálně mimo a zasloužíte vyhostit že společnosti. Opravdu má život vypadat tak, že se budete neustále se přesvědčovat o to jak život je prostě takový, někdo má štěstí a někdo ne? Žít s tím, že dělám co můžu, ale karty jsou již rozdány? Ostatní to mají jednoduší, svět není spravedlivý a další podobné úhly pohledu. Co kdyby se tito ,, normální,, lidé aspoň na chvíli vrátili na začátek. Kdyby jste měli možnost zvolit si cokoli, co by to bylo? Když se totiž nad tím zamyslíte, když to potřebujete (ono to totiž jde i bez toho, ale to by teď nebylo pro spousty lidí logické) každá naše volba nebo jejich souhrn vytváří nás život, na tom se myslím většina shodneme (určitě ne všichni) A i když se už ne všichni shodneme, že to můžeme ovlivnit, jak by to skutečně vypadalo, kdyby to aspoň jednou za den každý udělal? Jak by to vypadalo, kdyby každý uděl cokoli co skutečně chce on a zároveň byl schopen za to převzít plnou odpovědnost? Jen na to už je zase pro mě ,,logické,, že to chce, aby se člověk znal. Věděl kdo opravdu je. Jaké jsou jeho klady a jaké zápory a dovedl je vyvažovat. Člověk, který zná svou hodnotu a přesto ji nepotřebuje někomu dokazovat. To je přeci logické. Zajímavé je, že i když je to tak logické většina ,,normálních,, lidí se opakovaně chovají nelogicky. Jako Ti kdo potřebují pořádně probrat (naštěstí znám lepší prostředky než elektrošoky, i když většina nástrojů, jenž jsem zažila mi různé šoky způsobují, pro logiky teď nepochopitelně příjemné, ale zase argument pro ně i nepříjemné). Ti co se pokládají za normální většinou ani nemají ponětí kdo jsou, neznají sebe a přesto si dovoluji hodnotit ostatní, ukazují si na ně a rádí jim, jak žít. Co kdybychom aspoň jeden den přestaly škatulkovat? Přestali věřit, že jen ta naše pravda je ta nejlepší a skutečná? Co kdybychom dovolily sobě i ostatním žít podle sebe. Neomezovaly se?Co kdyby všechno byl jen zajímavý úhel pohledu?A ještě k tomu opět můžeme přidat... Kdyby jste měli možnost zvolit si cokoli, co by to bylo?I pouhá předstáva toho je pokrok.Zažívat to však to je wau...Jak by vás život vypadal, kdybychom si dovolily být kýmkoli, kdekoli a kdykoli a přitom by jsme opravdu byly sami sebou?


Logicky i nelogicky to mi dává smysl.